„Mateřská láska je pohon, který obyčejné lidské bytosti
dovoluje činit nemožné.“ - Marion C. Garetty
Těhotenská
nevolnost
je
nepříjemnou
komplikací,
která
postihuje
v
různé
intenzitě
až
90
%
těhotných
žen.
Projevy
jsou
velmi
individuální
a
proměnlivé
.
K
charakteristic-
kým
projevům
patří:
nevolnost,
zvracení,
migréna,
zvýšená
citlivost
na
některé
vůně,
pachy,
pokrmy,
nesnášenlivost
hlasitých
zvuků,
některých
oděvních
materiálů,
kinetóza,
pocit
plného
žaludku
a
střev.
Velmi
často
se
používá
termín
„ranní
nevolnost“.
Vzhledem
k
tomu,
že
mnoho
žen
pociťuje
různé
projevy
v
průběhu
celého
dne,
je
toto
označení
značně
zavádějící.
Přesná
příčina
těchto
potíží
není
dosud
s určitostí
známa
a
je
neustále
podrobována
vědeckému
zkoumání.
Sedm
teorií
možného
vzniku
ranní
nevolnosti
Vám
může
pomoci
pochopit
změny,
které
se
ve
Vašem
organismu
odehrávají.
1. Kolísání hladiny hormonů
Složité
procesy,
při
nichž
dochází
ke
kolísání
počtu
i
hladin
celé
řady
hormonů,
mohou
být
jednou
z
příčin
nevolnosti
a
zvracení.
Počátek
těhotenství
je
signalizován
zvýšenou
hladinou
hormonu
hCG
-
choriového
gonadotropinu,
který
produkuje
rostoucí
embryo.
Nevolnost
spojovaná
s
působením
tohoto
hormonu
nejčastěji
ustupuje
po
12.
týdnu
těhotenství,
kdy jeho hladina dosahuje svého maxima.
2. Snížená hladina sodíku v krvi
Výsledkem
biochemických
pochodů
a
hor-
monálních
změn
v
organismu
těhotné
ženy
je
nárůst
množství
vody,
které
vede
ke
zvýšení
obsahu
krevní
plazmy.
Tento
jev
může
snížit
podíl
sodíku
a
dalších
minerálů
v
krvi.
Nízký
obsah
sodíku
může
způsobit
nevolnost,
zvracení a únavu.
3. Pomalejší trávení, vyprazdňování
žaludku
Zpomalení
pohyblivosti
trávicí
trubice
a nižší
tonus
svaloviny
mohou
způsobit
zpomalení
vyprazdňování
vedoucí
k
zácpě
nebo
nadměrné
plynatosti.
To
se
projeví
zejména
jako
bolesti
břicha,
pocity
plnosti
Těhotenská
nevolnost
Informace a doporučení uvedená na těchto stránkách jsou pouze informativního charakteru a nenahrazují řádnou lékařskou péči a konzultaci s lékařem.
nebo
nadýmání.
Z
podobných
důvodů
Vás
může trápit i pálení žáhy.
4. Intenzivnější smyslové vnímání
Zvýrazněný
čich
je
přirozený
adaptivní
fenomén,
který
mohl
ve
svém
počátku
sloužit
jako
jeden
z
mechanismů
k
přežití.
S
postu-
pujícím
těhotenstvím
se
snižovala
schopnost
úniku ženy do bezpečí.
Zlepšený
čich
mohl
varovat
před
ohněm,
zaznamenat
ozón
ve
vzduchu
před
blížící
se
bouří
apod.
Výzkumy
prokázaly,
že
hormon
estrogen,
jeden
z
hlavních
hormonů
těhotenství,
je
zodpovědný
za
nárůst
citlivosti
na
pachy.
Všechny
vůně
a
pachy
jsou
během
těhotenství
popisovány
jako
silnější,
proni-
kavější,
nepříjemnější,
a
právě
nepříjemné
pachy tak mohou vyvolat nevolnost.
5. Fyziologické změny
Splynutím
vajíčka
a
spermie
začíná
proces
vývoje
lidského
plodu.
Přichycení
placenty
k matčině
biologickému
systému
má
za
následek
odvod
energie.
To
způsobí
často
zaznamenávané
snížení
hladiny
cukru
v
krvi,
tzv.
hypoglykémii,
která
je
spojována
s
nevol-
ností.
6. Evoluční teorie
Nevolnost
a
zvracení
jako
ochrana
před
sexuální
aktivitou.
Nevolnost
a
zvracení
mohou
být
pro
partnera
ukazateli
možného
těhotenství.
Nezájem
o
sexuální
aktivity
je
pudovým
mechanismem
k
ochraně
vyvíjejícího
se
plodu
proti
jeho
vyloučení,
které
by
mohly
způsobit
orgastické
stahy.
Snížení
libida
je
ale
u každého páru individuální záležitostí.
7. Levý nebo pravý vaječník
Těhotenství,
ke
kterému
došlo
při
oplod-
nění
vajíčka
z
pravého
vaječníku
je
významněji
postiženo
nevolností
a
zvracením,
než
těho-
tenství
pocházející
z
oplodnění
vajíčka
levého
vaječníku.
Podle
výsledků
výzkumů
švédských
vědců
to
souvisí
s
anatomickým
uspořádáním
oběhového
systému
a
následnými
metabo-
lickými procesy v ledvinách.